Desiderium Intimum

Desiderium Intimum
záhlaví webu DI
Zkratka	DI
Autor/ka	Ariel Lindt, Gobuss
Překladatel/ka	yellow, Adelaine a Eloii
Jazyk	polština, přeloženo do češtiny
Datum vzniku	? (Na webu autorek publikováno 2009–2013.)
Fandom	Harry Potter
Žánr	slash
Rozsah	70 kapitol, 515 000 slov
Odkaz	překlad do češtiny (dočasné umístění) originál v polštině na stránkách autorek překlad do angličtiny na AO3

Desiderium Intimum je rozsáhlou, populární slashovou povídkou z HP fandomu, jejíž děj je založen především na budování vztahu mezi Harrym Potterem/Severusem Snapem. Originální znění této fanfikce bylo napsáno v polštině a jeho autorkami jsou Ariel Lindt a Gobuss, ale v průběhu let bylo dílo (kompletně či částečně) přeloženo do několika různých jazyků. Na českém překladu se vystřídaly autorky yellow, Adelaine a Eloii. Fanfikce je mezi čtenáři běžně zkracována jako DI.

Překlad

S překladem začala na žádost Salazaret Yellow. Yellow přeložila z angličtiny prvních 26 kapitol. Když se Yellow nakonec překladu oficiálně vzdala, navázala na její práci Adelaine, která plánovala dopřeložit alespoň část, která je k dispozici v angličtině. Nakonec však zvládla přeložit pouze jednu kapitolu. Po ní se překladu ujala Eloii, která v poměrně rychlém tempu přeložila zbytek příběhu, tedy 43 kapitol, přímo z polštiny. Původní stránky, na nichž byl Eloiin překlad uveřejněn, však nejsou již veřejně dostupné. Zanikly společně s doménou Blog.cz.

Možná i proto, že první kapitoly byly překládány z angličtiny, byly v českém překladu překládány do češtiny i názvy kapitol. Ty jsou však v polském originále v anglickém znění. Kapitoly byly totiž nazvány po písních, které jsou citovány v úvodu a závěru každé kapitoly. Kapitoly jsou však přeloženy i například v překladu do ruštiny nebo portugalštiny.

Děj

Povídka začíná hodinou lektvarů, při níž Snape studentům představí extrémně nebezpečný lektvar s názvem Desiderium Intimum. Jeho účinky jsou následující:

„‚Desiderium Intimum je znám jako Elixír nejhlubších tužeb. Je to prastarý lektvar, který byl až donedávna zakázaný. Je používán k tomu, aby byly poznány něčí nejhlubší tužby. Ten, kdo ho vypije, si přestane všímat čehokoli jiného a stane se otrokem své největší tužby. Nikdo tomu nemůže odolat […]‘“

Studenti mají za úkol tento lektvar během hodiny uvařit, Harry však svůj vzorek pokazí a jeho trestem je, že musí ochutnat Hermionino perfektně připravené Desiderium Intimum, jinak připraví svou kolej o body. Harry tedy lektvar nakonec vypije, a před celou třídou se tak odhalí jeho největší tužba, o níž sám Harry dosud neměl tušení – ze všeho nejvíc na světě touží po Snapeovi. Když účinky lektvaru pominou a Harry zjistí, co se stalo, je zcela pohlcený zahanbením a nenávistí, ale postupem času se do jeho podvědomí znovu začne vkrádat i touha, podpořená skutečností, že Snape o Harryho nakonec projeví sexuální zájem. Harry však netuší, čím je tento Snapeův zájem motivován, a tak se mezi těmito dvěma postavami od té chvíle rozvíjí dynamický, místy téměř až toxický a násilný vztah.

Právě kvůli povaze vztahu je povídka opatřena četnými varováními. Objevuje se v ní nepočitatelné množství násilných scén, age difference projevující se také značnou silovou nerovností vztahu, a ačkoli by žádná ze sexuálních scén nemohla být označena jako klasické znásilnění, Harryho souhlas je v mnoha případech přinejmenším pochybný. Kromě toho je nastíněna BDSM tematika, ačkoli jde spíše o filozofický přístup k bolesti než o povahu sexuálních scén. V závěru povídky pak převládá deathfic atmosféra. Zvláštností povídky je taktéž vykreslení Brumbála jako veskrze machiavellistické, nelítostné postavy, která s ostatními nakládá jako s pěšci na šachovnici (manipulative!Dumbledore).

Čtenářský ohlas díla

Desiderium Intimum je pro řadu čtenářů velmi kontroverzní povídkou. Mnoho z nich považuje Harryho a Snapeův charakter za silně OOC. Zatímco Harry je v povídce ukňouraný a téměř až dětinský, Snape je naopak vykreslen jako sadistická a perverzní postava, která se již silně vymyká kánonu. Pro některé čtenáře je tento rozdíl mezi postavami propastný, a považují tedy Harryho a Snapeův vztah za nezdravý či přímo toxický, což se pro řadu z nich stalo důvodem, proč povídku nedočetli do konce.

Logické mezery má hned úvodní zápletka: čtenáři povídce vyčítají, že jsou v ní extrémně nebezpečná kouzla – téměř hraničící s černou magií – zmiňována či přímo používána v hodinách. Snape dokonce obdobně nebezpečné lektvary beztrestně testuje na studentech, kteří se jeho chování prakticky nebrání, což ve výsledku dává vzniknout hlavní zápletce. Například čtenářka Nerla, která se kvůli výše uvedeným bodům nedostala přes 4. kapitolu, svůj názor shrnuje následujícími slovy:

„Tohle číst nebudu a nebudu a nebudu. (SPOILER) Máme tu až donedávna zakázaný lektvar, který se samozřejmě vaří při lektvarech, a protože je Snape pomstychtivý bastard, donutí to Pottera vypít, protože mu jinak sebere body, a Potter je samozřejmě natolik zodpovědný, že odmítá ztratit kolejní body, a tak ho vypije.“ (Nerla, 19. 11. 2012)

Podobně je na tom také ygritte:

„Začátek mi přišel natolik přitažený za vlasy, že jsem se prostě nedokázala dostat za třetí kapitolu. Bohužel.“ (ygritte, 8. 8. 2016)

Jako problematická se ukazuje i jistá monotónnost povídky a opakování frází – velmi časté je zmiňování temnoty v kontrastu s rudou barvou či plameny nebo výraz Snapeova hněvu, který Harry pokaždé komentuje slovy, že „takový v jeho očích ještě neviděl“, což po několikerém opakování pozbývá smyslu.

Polemizovat by bylo možno také o kvalitě překladu, v němž se nachází značné množství překlepů, hrubek (zejména ve shodě, ať už jde o shodu podmětu s přísudkem či [zvláště přivlastňovacích] adjektiv s řídícími jmény), někdy dokonce vyšinutí z větné vazby. Ačkoli tedy jde o překlad rozsahem bezpochyby impozantní, z hlediska provedení by si žádal poměrně značný zásah korektora.

Jiní čtenáři uznávají problémy, kterými povídka oplývá, ale v zásadě jim při čtení nevadí natolik, aby si z povídky odnesli veskrze pozitivní dojmy. Řada z nich navíc popisuje, že ač jim některé dílčí věci na povídce taktéž nesedí, povídku jako celek považují za své oblíbené dílo. V tomto smyslu se tedy často konstruuje lehký rozpor mezi objektivním hodnocením a subjektivními pocity, které Desiderium Intimum vzbuzuje:

„Takže původní zápletka je absolutně divná a nepřesvědčivá, ale v momentě, kdy jsem přijala, že Harry prostě lektvar vypil a že ten v něm probudil skrytou touhu po Snapeovi a donutil ho se podle ní řídit, sebral mu sebekontrolu, tak jsem si to užívala. Jasně, postavy mi přišly OOC, ale v době, kdy mám v povídkách dost Snapea, který je vesměs milý a charakterní a spravedlivý, jen je chudák nepochopený a šikanovaný a bůhví co, jsem si tuto jeho až krutou povahu nesmírně užívala.“ (Adelaine, 19. 5. 2014)

„[…] Mám dočteno a ani po dočtení nevím, jak se k povídce postavit lépe než velmi pěknou čtyřkou. První třetina opravdu byla slabší, některé věci mi připadaly nelogické, a jakkoli to vypadalo, že budou mít nějaké vysvětlení, tak nakonec neměly. Čekala jsem, že Severus trpí výbuchy agrese třeba kvůli tomu, že si dočasně z hlavy vyndává hezké vzpomínky, když jde plnit smrtijedské úkoly, a Harry ho občas zastihne ještě bez nich, proto je Severus tak zlý. Zkrátka něco víc, než jen ‚je prostě takový‘. S temnou stránkou jeho osobnosti plně počítám a souhlasím, ale i tak byly některé jeho výbuchy za hranou logiky. Stejně jako Harryho dolejzání, vzdorování, dolejzání, vzdorování… Na druhou stranu, druhá třetina byla absolutně brilantní, a i když ke konci povídka už zase ztrácela tah, minimálně její pointa byla opravdu srdce- i kulervoucí. Ta toxicita jejich vztahu i jich samých tu zkrátka má svůj význam a oceňuji, že se do zpracování takhle těžkého a pro mnohé nepřekousnutelného tématu autorky pustily. S potěšením tedy musím říct, že se tahle povídka zařadila mezi mé nejoblíbenější, byť ji objektivně kvůli některým dějovým lapsům i docela problematickému překladu musím hodnotit tak, jak ji hodnotím.“ (FemmeFragile, 25. 8. 2021)

„Uznávám, že je tady Harry bez sebekontroly – a to od začátku až do konce… už se mu nikdy nevrátí. (Platí to víceméně všech 70 kapitol, které jsem v polštině přečetla ) :) No jo, mně se to tak líbí, co dělat? Dokonce i těsné kalhoty se mi tam líbí. Nad ně není… :) Každopádně uznávám, že realistické tohle není. Já to považují spíše za romantické – ve smyslu onoho stylu 19. století – krajní city, protiklady se přitahují (dokonce se tam občas objevuje alegorické spojení hlavních postav s protiklady světla a tmy, tepla a chladu). A romantismus je do určité míry antitezí realismu. Zamýšleno jako parodie to podle všeho nebylo. V tomhle případě jsem krajně pozitivně zaujatá, protože tohle je moje FFF neboli fatální fanfikce. Díky ní jsem (doopravdy) začala číst snarry, slash i fanfiction.“ (belldandy, 13. 8. 2013)

Poslední jmenovaná autorka dokonce svému výjimečném vztahu k Desideriu Intimu věnovala celý samostatný článek, kde také uvádí přehled svých oblíbených kapitol. Desiderium však zmiňuje i na jiných místech na svých stránkách, např. v přehledu svých oblíbených fanfikčních vyznání Jak říct „Miluji tě“.

Autorský ohlas díla

Ilustrace ke scéně na stole od Sima_akai

Povídka Desiderium Intimum podnítila celou řadu autorských počinů. V první řadě jde o tvorbu samotné Ariel, která pro Desiderium vytvořila několik velmi známých a rozšířených fanvidů, které prezentuje jak na YouTube, tak na svých stránkách, založených zejména kvůli obtížím spojeným s publikováním slashových videí na YT. Povídka také obsahuje části textů z různých písní, podle nichž belldandy sestavila playlist soundtracků k DI.

Z výtvarné tvorby stojí za zmínku především fanarty Aleksandra Ranava a Almy Frenz, která kromě kratšího traileru sestříhaného z Arielina úvodního videa vytvořila také stylizované ilustrace k jednotlivým kapitolám DI. Příležitostně se však objevují i fanarty od jiných autorů, např. od Simy_akai, jež má na kontě několik skic i propracovanějších obrázků.

K vědomé inspiraci DI zejména v pojetí postavy Severuse Snapea se v českém prostředí přihlásil autor fanfikce Evansovy děti.

Odkazy

Cizojazyčné

• Desiderium Intimum v polštině na stránkách autorek
• Desiderium Intimum v angličtině na AO3
• Desiderium Intimum ve španělštině na AO3
• Desedirum Intimum v ruštině
• Desiderium Intimum v portugalštině, překlad od Almy Franz

Kompletní seznam jazyků do nichž je DI překládáno si vedou autorky na svých stránkách.

České

• Desiderium Intimum – záloha povídky provedená po zrušení platformy Blog.cz, kde byl publikován Eloiin překlad
• Desiderium Intimum v češtině, ke stažení jako wordovský dokument (bez dělení na kapitoly)
• hodnocení překladu Desideria Intima na FF Deníku
• hodnocení originálu Desideria Intima na FF Deníku