Prapůvodní Fantom opery od Gastona Lerouxe (originální název Le Fantôme de l'Opéra) vycházel na pokračování v letech 1909–1910 v časopise Le Gaulois a v roce 1911 vyšel jako knižní komplet.[1] V roce 1925 byl poprvé adaptován pro filmové plátno, tehdy ještě jako němý film. Z následujících adaptací byl nevlivnější muzikál Andrewa Lloyda Webbera (1986)[2] a filmové zpracování z roku 2004 v režii Joela Schumachera.[3]
Vlivný je také román Fantom vydaný v roce 1990, který jako fanfikci o životě Fantoma (občanským jménem Erik) napsala Susan Kay:
"Uznávám ho [tj. Fantoma Opery od Lerouxe] jako originál, ale jak se říká - Leroux dal Fantomovi život, Kay duši. [...] Přečetla jsem ho [tj. Fantoma od Kay] za 2 dny a byla jsem z toho hodně dlouho silně mimo, střídavě jsem se přiblbě usmívala a byla v depce." (Pandora, 2010)[4]
Děj[]
Leroux, Gaston: Fantom opery (1911)[]
Protagonistkou příběhu je operní zpěvačka Christine Daaé, která působí ve sboru pařížské Opery a sní o velkých operních rolích. Jednoho dne po zkoušce sboru zaslechne nadpozemsky krásný hlas, o němž se Christine domnívá, že patří Anděli hudby, o kterém jí vyprávěl její otec. Anděl hudby – ve skutečnosti však duševně narušený a fyzicky znetvořený génius Erik, který žije v katakombách pod Operou, skrývá své postižení pod maskou a je přezdíván jako Fantom opery – Christině každý den dává lekce zpěvu a připravuje ji na velkou roli, kterou i přes jeho varování nakonec dostane nafoukaná primadona Carlotta. Ta pak uprostřed premiéry začne nečekaně skřehotat a mezi diváky se zřítí obrovský křišťálový lustr jako varovný signál, že Fantomovi opery není radno vzdorovat. To je však jen začátkem série čím dál nebezpečnějších a krutějších událostí, které se kolem Christiny rozpoutají – vedle Fantoma opery, který Christinu miluje, je tu totiž i vikomt Raoul, do něhož je naopak zamilovaná Christina. Fantom opery tak dělá vše proto, aby jejich lásku překazil a Christinu, která se v určitém momentě mezi dvěma muži nemůže tak docela rozhodnout, získal jen pro sebe – za každou cenu.
Pozdější adaptace se základním příběhem pracují různě, většina se ovšem drží tajuplné, mysteriózní, pochmurné atmosféry.
Kay, Susan: Fantom ( 1990)[]
Zatímco ve stěžejním díle Gastona Lerouxe se o Fantomovi opery nedozvídáme téměř nic, kniha Susan Kayové dává Erikovi minulost a pohnutky a tím i soucit čtenářů, kteří v něm najednou vidí dýchající a myslící bytost (stejně tak nekonečně laskavou jako zvrácenou), nikoli jen stvůru žijící v podzemí pařížské opery.
Kniha je rozčleněna na jednotlivé kapitoly, které čtenáře chronologicky provázejí zásadními milníky Erikova života, a to vždy formou vyprávění buď samotného Erika, nebo některé z dalších postav, jež jej významně ovlivnily:
- Madelaine (1831–1840): vypravěčem je Erikova vlastní matka; kapitola popisuje okamžik Erikova zrození a jeho nejranější dětství, které prožil v péči nemilující matky a ukrytý před zraky vesničanů, zároveň se však právě v rodném domě poprvé seznamuje s uměním a základy vědy
- Erik (1840–1843): zhruba ve věku 9 let Erik utíká z domu a je zajat skupinou potulných cikánů, kteří jej vězní a nutí vystupovat v cirkuse jako „živoucí mrtvolu“; právě zde se však Erik brzy naučí „kouzlit“ a čarokrásně zpívat, protože diváky touží místo znechucení uchvacovat
- Giovanni (1844–1846): kapitolu vypráví starý kamenický mistr, který Erika po jeho vysvobození z cirkusu vezme do učení; v jeho domě Erik prožije první lásku i největší zradu, po níž navždy přestane věřit lidem
- Náder (1850–1853): zrazený Erik prchá od Giovanniho a osud ho zanese až do daleké Persie, kde slouží samotnému šáhovi; k ruce je mu přidělen Náder, velitel šáhovy stráže, s nímž nakonec Erika spojí křehké přátelství i osud Náderova malého syna Rezy, který k Erikovi nebývale přilne
- Erik (1856–1881): po útěku z Persie Erik zrychleně vypráví o svém pozdějším životě (který víceméně promrhává jako morfinista posedlý stavbou pařížské opery, na níž pracuje tajně) a konečném přerodu z Erika ve Fantoma opery
- Kontrapunkt: Erik a Christina (1881): v předposlední kapitole se prolíná vyprávění Fantoma a Christiny, které víceméně kopíruje události popsané v Lerouxově díle, ale zároveň popisuje vztah mezi Fantomem, Christinou a Raoulem plastičtěji
- Raoul (1897): poslední kapitola pak dějově poskočí o celých 17 let, kdy je příběh Fantoma opery již dávno zapomenut; Raoul se svým synem cestuje do Francie, aby se zde vyrovnal s minulostí a zvláště se smrtí Christiny, na niž i po letech stále vzpomíná
Anglický fandom[5][]
První a nejrozšířenější anglický překlad Lerouxovy knihy, pořízený hned v roce 1910, je poměrně zkrácený, což nejspíše ovlivnilo nejranější fandom. Doteď je čtený a prvky z něj fanynky zpracovávají ve fanfikcích, přestože se do fandomu dostaly spíše skrze pozdější adaptace.
Nejvlivnější z nich je muzikál Andrewa Lloyda Webbera z roku 1986, v němž je Fantom, tedy Erik, značně méně znetvořený a nepříjemný, což jistě přispělo k velké popularitě romantické linky mezi ním a Christine, zatímco tajemné a hororové prvky jsou ve fanouškovské tvorbě značně potlačené. Fantomovský fandom (čili phandom) se brzy přesunul z fanzinů na internet – Karin Willison, t. č. studentka Stanfordovy univerzity, přestěhovala v roce 1998 původní mailing list na web phantomoftheopera.com a o několik let později se fantomovští fanoušci (phanatics, zkráceně phans a pochopitelně píšící phics) začali z diskuzních fór a mailing listů přesouvat na LiveJournal a Tumblr.
Fanart zpracovávající tematiku Erikova vztahu k zrcadlům od K_K
Druhý podstatný zdroj inspirace přinesl rozsáhlý román Fantom od Susan Kay vydaný v roce 1990, ve kterém představila příběh Erikova života. Řada phanynek ho vnímá jako kánon, přestože se vlastně jedná o knižně vydanou fanfikci. V češtině kniha vyšla v roce 2000 a je vesměs oceňována jako daleko čtivější a povedenější dílo než o osmdesát let starší Lerouxův román.[6] Kniha významně podnítila i výtvarnou stránku fandomové aktivity. Umělci zpracovávají jednak různé podoby Christiny a Fantoma (ty jsou však často idealizované, podobně jako je tomu např. u Severuse Snapea z fandomu Harry Potter; Fantom je často vyobrazován jako charismatický muž s výraznými rysy a maskou, podle předlohy však má připomínat „živoucí mrtvolu“ bez nosu a s obnaženým masem místo tváře), jednak konkrétní scény nebo motivy z knihy (např. Erikovu posedlost zrcadly).
Třetí významné dílo, které k Fantomu opery přivedlo velké množství fanoušků, je pak filmové zpracování z roku 2004 režiséra Joela Schumachera. Starším fanynkám sice vadilo, že tato filmová verze Erika je příliš hezká a že fandom zaplavila mládež, ale jeho rozvoj díky filmu je neoddiskutovatelný.
Český fandom[]
Zřejmě nejživější český phandom se vytvořil kolem filmové verze z roku 2004. Soustředil se na platformě Blog.cz a jako tvůrkyně si největší proslulost vysloužily phanatičky Pandora a Delila, které na svém blogu achetaton.blog.cz publikovaly v letech 2007–2011 dlouhou kapitolovku Soumrak nad Vltavou a měly také YouTube kanál PHANTOMLOVER99 pro své phantomovské fanvidy.
Dobrý obrázek o tom, jak v té době vypadal fandomový život phanatiček, podává obsáhlý rozhovor s Pandorou a Delilou ze září 2010, dochovaný na Webarchivu. Obecně platí, že i české fanynky jedné verze Fantoma se nadšeně podívají na další adaptace, přečtou si dostupné knihy a jejich fantvorba je tedy ovlivněna směsicí těchto zdrojů, podobně jako v anglickojazyčném phandomu.
Odkazy na různé české fanynky a jejich tvorbu jsou uvedeny níže, obsah blogů je však dostupný už jen torzovitě péčí Webarchivu, neboť platforma Blog.cz v roce 2021 náhle ukončila svou činnost.
Odkazy[]
České[]
- Fantomovské blogy – rozcestník sestavený Fanta Light v roce 2012
- achetaton.blog.cz – blog Pandory & Delily
- phantomlovers.blog.cz
Anglické[]
- heslo Phantom of the Opera na Fanlore, včetně odkazů na různé LiveJournaly, dedikované archivy a podobně
- Le Fantôme de l'Opéra | Phantom of the Opera & Related Fandoms – zastřešující fandomový tag na AO3
- tagy fantomopery a phantomoftheopera na Wattpadu (17, respektive 6 děl v češtině k 17. 2. 2024)
- Phantom of the Opera na FanFiction.net
Fanarty[]
Od Nipuni[]
Ostatní autoři[]
- Erik a Christina od paintb0x
- Fall on me od IlustrAriane
- Finální přerod Erika ve Fantoma po Christinině zradě od StygianFlood
- Happy Valentine's Day od Sylent-Fantome
- The Phantom of the Opera od SunpraiserArts (genderswap)
- The Phantom of the Opera od Zyralynn
- We'll Share Paradise od IlustrAriane
- Závěrečné střetnutí Fantoma, Christiny a Raoula od G. Pawlik
Anonymní[]
- Erik od neznámého autora
- Christina strhává Fantomovi masku od neznámého autora
- První setkání Fantoma s Ajšou od neznámého autora
Zdroje[]
- ↑ Podrobněji k českým vydáním a k řadě adaptací viz heslo Fantom opery (román) na české Wikipedii.
- ↑ V ČR měl premiéru v roce 2014 v GoJa Music Hall a hrál se s přestávkami až do roku 2023, kdy ho vystřídali fandomově také velice populární Bídníci; podrobněji k muzikálovým zpracováním viz heslo Fantom opery (muzikál) na Wikipedii.
- ↑ Informace o filmu na ČSFD.
- ↑ Z rozhovoru s Pandorou a Delilou, který vedla Zuzi98, publikováno 27. 9. 2010 na jejich blogu, dostupné na Webarchivu.
- ↑ Sepsáno dle hesla na Fanlore, viz oddíl Odkazy.
- ↑ Podrobnosti o českém vydání a mnoho nadšených recenzí viz zápis na Databázi knih.