Cover Mapy života, rovněž z dílny FemmeFragile
Mapa života je českou kapitolovou slash fanfikcí se vzácným pairingem Severus Snape/Alastor Moody od autorky FemmeFragile, zveřejněná v roce 2019 na Wattpadu. Povídka vznikla na základě výzvy Valentýn z Mordoru, v němž byl účastníkům vylosován náhodný ship ze zvoleného fandomu či crossoveru dvou různých fandomů.
| FanFiction | |
|---|---|
|
Název: |
Mapa života |
|
Autor(ři): |
|
|
Jazyk: |
čeština |
|
Datum: |
14. února – 28. srpna 2019 |
|
Fandom: |
|
|
Délka: |
23 kapitol, 26 tisíc slov |
|
Žánr: |
|
|
Web: |
|
Děj[]
Povídka dějově navazuje na události po čtvrtém ročníku HP, kdy je Moody osvobozen ze zajetí Bartyho Skrka jr. a přijímá na další rok místo učitele obrany proti černé magii. Ačkoli Severus ví, že nyní jde o pravého Alastora, nemůže zapomenout na antipatie, které si během uplynulého roku vybudoval k tomu falešnému. Když ho tedy Moody jednoho dne požádá o pomoc ve velice osobní záležitosti, je zprvu naštvaný a nechce mít s bývalým bystrozorem nic společného. Později však své rozhodnutí přehodnotí, a zatímco se snaží připravit lektvar, o nějž ho Moody požádal, má také příležitost poznat jeho pravou podstatu – duši mnohem zjizvenější, než je Moodyho tvář.
Filozofický rozměr díla[]
FemmeFragile se ve svých fanfikcích často zaměřuje na filozofické aspekty děje; u Mapy života je tomu nejinak. Za velké téma této povídky si autorka zvolila úlohu krásy v životě člověka, která je neustále konfrontována s hodnocením a odsudky společnosti, a fakt, že vyžaduje hodně odvahy a sebeúcty, aby se člověk kultu krásy nepodvolil a dokázal se se svým vzhledem vyrovnat.
Povídka však nezůstává na povrchu, noří se především do jádra postav. Jejím hlavním motivem je tedy otázka viny a zodpovědnosti za vlastní rozhodnutí, která je někdy nutné udělat, ačkoli žádné z nich není zcela správné. Obě postavy si v průběhu povídky procházejí uvědoměním, že jsou v jejich životech zamčené dveře, které je potřeba otevřít a smířit se s tím, co po dlouhé roky číhá za nimi, protože právě těmito pomyslnými dveřmi pak – pokud zůstanou dokořán – možná může projít někdo se stejným životním osudem. K tomuto účelu nakonec mimořádně dobře posloužil netradiční pár, který se zprvu zdál být téměř nerealizovatelným:
Začalo to na Valentýna, kdy jsem se zapojila do valentýnské výzvy a dostala za úkol seshipovat dvě naprosto neseshipovatelné postavy - Severuse Snapea (ten by ještě šel) a Alastora Moodyho (ten by naopak prostě nešel). Po prvotním šoku, že tohle nemám šanci zvládnout, jsem se do toho přece jen pustila, a vznikl skutečně jedinečný pár, který si podle mého nakonec rozumí víc, než by si kdo dokázal na začátku představit. Jak Severus, tak Alastor v příběhu trpí izolací od ostatních lidí. Alastor se o svou samotu neprosil; dříve v životě uměl milovat, ale osud mu nepřál a vzal mu všechno, co mu v životě bylo drahé, a zanechal mu oplátkou jen spousty jizev na těle. Severus si své osamění sám vybral, ale o to je bolestnější. Učinil několik nešťastných rozhodnutí, mimo jiné dát se do služeb Pánovi zla, a odcizil se všem lidem, které dříve měl rád. Když za ním Moody přijde s prosbou o pomoc s léčbou svého zohaveného těla, je Severus na svou samotu tak zvyklý, že si ji nechce tak lehko dát porušit. Ale jak příběh postupuje, nakonec není jasné, zda je léčeno tělo nebo duše, a nakonec ani to, kdo koho léčí…[1]
Čtenářský ohlas díla[]
Mapa života je autorčiným druhým nejčtenějším dílem na Wattpadu (ke dni 14. 8. 2021 dosahuje 4 700 přečtení a 990 hvězdiček) a každá uveřejněná kapitola je hojně komentována (celkový počet komentářů, které čtenáři u povídky zanechali, činí k témuž dni 216). Autorka se také s povídkou zúčastnila prvního ročníku soutěže Hvězdobraní (2019), kde v kategorii kapitolových příběhů obsadila 2. místo.
Čtenáři oceňují kromě myšlenky díla a autorského stylu především uvěřitelné spojení obou postav, přestože řada z nich před přečtením povídky považovala tento ship buď za nerealizovatelný, nebo dokonce znechucující:
Takže... Pokusím se to vysvětlit takhle. Rozhovor o HP shipech by do nedávna vypadal asi takhle: „Kamarádka: ‚Koho shipuješ se Snapem?‘ Já: ‚Lily. Miloval ji a měli skončit spolu.‘“ Jak by tentýž rozhovor vypadal dnes: „Kamarádka: ‚Koho shipuješ se Snapem?‘ Já: ‚Alastora Moodyho.‘ Kamarádka: ‚Wtf, fuj, proč? To musíš to LGBT strkat i tam, kam nepatří?!‘ Já: ‚Hele, přečti si Mapu života a pochopíš. Je to jeden z nejkrásnějších a nejpropracovanějších příběhů, které jsem kdy četla. Má to nádech poetiky, má to napětí, má to dokonalý spletitý děj, který mě do sebe dokázal vtáhnout tak, že jsem postavy viděla před sebou a dokázala vnímat jejich pocity ve svém těle. Všechna rozhodnutí v průběhu se mi líbila, líbil se mi úžasný konec a věř mi, že nezáleží na tom, jak ti snoody na začátku přijde ujetý a divný, po přečtení budeš odcházet s pocitem, že ti dva muži se pro sebe narodili!‘“ Děkuju ti, za srdcervoucí zážitek. (Jana1514, 24. 4. 2020)[2]
Ano, zamilovala jsem si ty dva a tvůj poetický styl psaní plný úvah a zamyšlení též. A přestože tahle povídka je u konce, jejich příběh pokračuje. V to věřím já, v to, že existuje nějaký alternativní vesmír, kde jsou všechny příběhy skutečné. A tam je čeká dlouhý společný život plný strastí ale také radostí. Nemůžu se dočkat, až si od tebe zase něco přečtu. Odvedla jsi skvělou práci a můžeš na sebe být v skutku hrdá. Já na tebe tedy rozhodně hrdá jsem. (ADELINACERNADUSE, 29. 8. 2019)[3]
Některým čtenářům naopak autorský styl, který se v případě FemmeFragile vyznačuje dlouhými a komplikovanými souvětími, vadí, a přijde jim v povídce rušivý. Z hlediska obsahu došlo u Mapy života také k mírnému OOC posunu, zejména u postavy Moodyho, který je oproti kánonu mladší a také křehčí a zranitelnější, navíc jako bystrozor udělá několik fatálních chyb – část čtenářů připouští, že bez tohoto posunu by ship nejspíš nebyl vůbec možný a chybný úsudek patří k Moodyho mladší, ne tak zkušené verzi; pro druhou část čtenářstva je však tento obrat už příliš výrazný.
Severusův vývoj byl popsán naprosto věrohodně, jeho postava byla skutečně brilantně zvládnuta a Alastor sice mohl působit OOC, ale dá se to snadno odpustit, neboť jeho vzpomínky více než dobře vysvětlují jeho změnu oproti kánonu. Mapa života je jeden z těch příběhů, ke kterému, vzhledem k párování postav, čtenář přichází se skepsí, avšak s prvními větami už jen zůstane bez dechu číst a vychutnávat si všechny ty myšlenky, emoce a situace, jež jsou popsány velmi čtivě a prakticky bez chyb. Jediný maličký nedostatek je občasné opakování slov, mírná kostrbatost některých vět a ke konci delší monology, ale to je taková maličkost, že to dojem nekazí a čtenář odchází s pocitem naplnění, obohacený o dechberoucí zážitek. (Hvězdobraní, 15. 9. 2019)[4]
[…] Čo sa týka Divookého Moodyho, zdá sa mi, že sa často vymyká svojmu zvyčajnému správaniu. Chápem, že toho veľa prežil a to na človeku zanechá stopy a nie len tie viditeľné (veď aj o tom je príbeh), no nejak mi to stále nepasuje. Alastor Moody na mňa nikdy nepôsobil ako človek, ktorý sa zloží po spomienke na maguára a dostane ho to natoľko, až je pomaly ochotný zahodiť svoje šance na uzdravenie. Presne preto, že si toho prežil tak veľa, mi to príde trochu neuveriteľné. […] (PanthalaimonN, 18. 9. 2019)[5]
Odkazy[]
- Mapa života na Wattpadu
- Mapa života v recenzi od memeemi5
- Mapa života v recenzi od PanthalaimonN
- Mapa života v recenzi od womisky
- Umístění a hodnocení Mapy života v soutěži Hvězdobraní 2019
Zdroje[]
- ↑ odpověď FemmeFragile na otázku „Popis troch tvojich del, na ktorá si najviac pyšná a prečo“ v rozhovoru u Leviathan97
- ↑ viz komentář uživatelky Jana1514 na Wattpadu
- ↑ viz komentář uživatelky ADELINACERNADUSE na Wattpadu
- ↑ výtah z krátkého slovního hodnocení u výsledného pořadí soutěžních děl
- ↑ úryvek ze sbírky recenzí Kde líšky recenzujú na dobrú noc