Sillmarillion je název posmrtně vydaných příběhů J.R.R. Tolkiena zasazených do světa Středozemě.
Termín Silmarillion se používá pro všechny Tolkienovy příběhy o stvoření a rané „historii“ jeho světa, a plní úlohu mýtů existujících na pozadí událostí Pána prstenů.
Tolkien začal tento svět tvořit a psát příběhy, do něj zasazené, během první světové války a pokračoval až do své smrti. Christopher Tolkien, Syn J.R.R. Tolkiena, je s pomocí Guye Gavriela Kaye shromáždil, editoval a publikoval v roce 1977, čtyři roky po otcově smrti, pod názvem Silmarillion. Později přibyly i další knihy jako Kniha ztracených pověstí, Nedokončené příběhy, Húrinovy děti a Pád Gondolinu, ale mnoho fanoušků používá název Silmarillion jako zastřešující termín pro celou historii Ardy před Třetím věkem. V dodatcích ke Silmarillionu se nachází základ slovní zásoby elfských jazyků, jejichž rozpracování a používání je významnou součástí fanouškovské činnosti.
Česky vyšel Silmarillion poprvé roku 1992[1], slovensky 2003.[2]
Kánon[]
Silmarillion popisuje První věk světa - Ardy, jeho stvoření, nejstarší historii Středozemě a národů ji obývajících. Skládá se z pěti oddílů:
- Ainulindale vypráví o počátcích světa a původu Ainur.
- Valaquenta popisuje Valar, ty z Ainur, kteří sestoupili na Ardu.
- Quenta Silmarillion tvoří jádro knihy. Název je odvozen od jména tří klenotů, silmarilů, které zhotovil nejnadanější z elfů - Fëanor, a zmocnil se jich první Temný pán - Melkor/Morgoth. Fëanorovi synové vedli dlouhou válku, aby je získali zpět.
- Akallabêth vypráví o Druhém věku Středozemě a zejména o Númenoru a Númenorejcích.
- O prstenech moci a Třetím věku - poslední část, jejíž závěr se kryje s událostmi Hobita a Pána prstenů
Anglický fandom[]
Diskuze a obrázky v předinternetové době se pravděpodobně odehrávaly zejména na stránkách časopisu Mallorn, který vydává The Tolkien Society. Tato společnost však není přátelská k fanfikcím. Fanziny se objevovaly už od 60. let, ale z velké části se soustředily na Pána prstenů. První známá fanfikce zasazená do Prvního a Druhého věku je Departure in Peace od George Heapa, publikovaná v I Palantiru, fanzinu zaměřenému na gen fanfikce, v srpnu 1960. Fanfikce je popisem událostí této doby z pohledu Saurona.
Na začátku nového tisíciletí začal Tolkienovský fandom exponenciálně růst díky Jacksonově filmové trilogii Pán prstenů. Zlomek fanfikcí, které tehdy začaly vznikat, byl založen i na Silmarillionu. V letech 2002-2005 bylo hlavní platformou fanoušků Silmarillionu forum Silmfics Yahoo list, které založila Joan Milligan. V roce 2007 byl založen automatizovaný archív Silmarillion Writers Guild (zkracováno jako SWG). V roce 2010 Silmarillion Writers Guild sestavila Library of Tirion, sbírku raných silmarilionských fanfikcí, s cílem doporučit tyto téměř zapomenuté fanfikce nováčkům ve fandomu.[3]
Populární páry[]
- Maedhros/Fingon (nazývaný také Russingon)
- Morgoth/Sauron (nazývaný Angbang)
- Celebrimbor/Sauron (nazývaný Silvergifting nebo Silverfisting)
- Glorfindel/Erestor
Český fandom[]
Fanfikce[]
Autoři[]
- Galadwen1977 (genfikce, na FF.netu)
- Iantouch (genfikce, na AO3 a v rámci DMD)
- KaoruSaionji (genfikce, na FF.netu)
- Melkora (převážně slash Melkor/Sauron, na AO3)
- Ygrain
Fanart[]
Odkazy[]
- SWG - Silmarillion Writers Guild
- metatag The Silmarillion and other histories of Middle-Earth - J. R. R. Tolkien na AO3
- fandom Silmarillion na FF.netu
- tag silmarillion na Wattpadu
- fandom Silmarillion na webus SOS
- fandom Silmarillion na FFdeníku
Zdroje[]
- ↑ Silmarillion na české wikipedii
- ↑ Silmarillion na slovenské wikipedii
- ↑ Historie fandomu je popsána na základě hesla Silmarillion na fanouškovské encyklopedii Fanlore.