Fanpolis Wiki
Fanpolis Wiki
Advertisement

Vilma Kadlečková je česká sci-fi spisovatelka, známá zejména jako autorka ságy Mycelium, která se stala inspirací mnoha fanouškovských děl.

Vilma Kadlečková vzešla a byla součástí československého sci-fi fandomu. V roce 1987 začala uveřejňovat své sci-fi povídky v různých fanzinech, účastnila se klubových literárních soutěží a conů (např. Parcon), opakovaně získala řadu literárních sci-fi ocenění (Huňáč zelený, Cena Karla Čapka, Mlok, cena Akademie SFFH).[2] V roce 2023 získala za závěrečný díl Mycelia Program apokalypsy cenu Litera za fantastiku. Šlo o první cenu udělenou v této kategorii.[3]

Po publikaci své první knihy Na pomezí Eternaalu, kterou psala jako studentka po nocích během listopadových událostí roku 1989, byla spisovatelsky aktivní v raných devadesátých letech. Pak se však na více než deset let odmlčela. Vrátila se k psaní až v novém tisíciletí právě se ságou o Myceliu.

Dílo[]

Samotný cyklus Mycelium vychází v nakladatelství Argo, ale tato románová sága je součástí širšího světa zvaného Legendy o argenitu. Žánrově lze knihy z cyklu o argenitu popsat jako epickou vesmírnou ságu.[4]

Cyklus Legendy o argenity[]

Do cyklu Legendy o argenitu patří:

Publikováno v devadesátých letech[]

  • Na pomezí Eternaalu (Winston Smith, Praha 1990) -novela, dějově je zasazena do pozdější doby než všechny ostatní příběhy, tři dobrodruzi přichází hledat argenit na planetu Iramnu na pomezí eternaalského impéria, jehož součásti je i Země, jeden z nich se stane argia-luem
  • Jednou bude tma (Laser, Plzeň 1991) – sbírka povídek, z nichž Ten, kdo přišel z vesmíru, Sirrangové a Poslední pevnost šipky jsou součástí cyklu Legendy o argenitu (povídka Ten, kdo přišel z vesmíru předchází dějově bezprostředně děj ságy Mycelium, pojednává o Aš~šádově příchodu na Delta Centauri a událostech s tím souvisejících)
  • Meče Lorgan (Návrat, Brno 1993) - román, první část zamýšleného a opuštěného cyklu o Fomalhiwě
  • Stavitelé věží (Altar, Praha 1994) – román, druhá část zamýšleného cyklu o Fomalhiwě

Publikováno po roce 2000[]

  • Lunapark Luna (V antologii Hvězdy české sci–fi, Argo, Praha 2010) - novela, pojednává o seznámení pozemšťana Gilese Hildebrandta a gerďanky Ainei Aniemi, rodiči hlavního hrdiny ságy Mycelium, Lucase Hildebrandta
  • Na pomezí Eternaalu (Albatros Plus, Praha 2010) – antologie přepracovaných verzí šesti starších povídek z argenitového vesmíru: Beztvaré měnící se, Fomalhiwský mýtus o stvoření světa, Na pomezí Eternaalu, O nepostradatelnosti karwillových bobulí, Poslední pevnost Šipky, Ten, kdo přišel z vesmíru

Sága Mycelium[]

Sága Mycelium se skládá z těchto částí:

  • Mycelium I: Jantarové oči (Argo, Praha 2013), audiokniha (OneHotBook, 2014)
  • Mycelium II: Led pod kůží (Argo, Praha 2013), audiokniha (OneHotBook, 2015)
  • Mycelium III: Pád do temnot (Argo, Praha 2014), audiokniha (OneHotBook, 2017)
  • Mycelium IV: Vidění (Argo, Praha 2014), audiokniha (OneHotBook, 2017)
  • Mycelium V: Hlasy a hvězdy (Argo, Praha 2016), audiokniha (OneHotBook, 2019)
  • Mycelium VI: Vrstva ticha (Argo, Praha 2021), audiokniha (OneHotBook, 2022)
  • Mycelium VII: Zakázané směry (Argo, Praha 2022)
  • Mycelium VIII: Program apokalypsy (Argo, Praha 2022)

Postoj k fanouškovské tvorbě[]

Vilma Kadlečková vyjádřila opakovaně vstřícný až kladný vztah k fanouškovské tvorbě na své dílo[5]: "Fanfic chápu jako naprosto přirozenou součást literárního světa a jako krásné propojení autora se čtenáři. (...) Obecně beru všechny tyhle fanouškovské aktivity jako tu největší poklonu: to, že někomu na těch postavách a světě natolik záleží, aby mu stálo za to sednout k počítači a investovat svůj čas a úsilí, aby jim dopsal další scénu nebo vymýšlel reálie, je ta nejlepší věc, která se autorovi může stát, protože to znamená, že jeho svět žije a příběh rezonuje se čtenáři a že si ho berou za svůj."

Je zastáncem názoru, že fanouškovská tvorba je legální: "... myslím, že autor ani nemá právo fanfikce zakazovat. Tím, že dopustil, aby kniha vyšla, se jeho svět a postavy staly součástí oceánu příběhů, ze kterého všichni čerpáme."

Jediné hranice, které si klade se týkají komerčního využití a dokonce ani tehdy se nebrání možnosti spolupráce po domluvě: "Hranicí, za kterou by mi fanfikce začala vadit, je komerční využití, čili situace, kdy by se autor fanfikce rozhodl nějaké dílo s mými postavami a světem vydat pod svým jménem a inkasovat honorář. Pak bych pokládala za slušnost, aby to se mnou konzultoval. V zásadě se ale ani v tomto ohledu neuzavírám spolupráci. Psaní ze "sdílených světů" je oblíbený model, sama už jsem se taky jiných podobných projektů účastnila, a kdyby někdo chtěl napsat povídku z argenitového vesmíru (světa Mycelia), vlastně budu ráda, protože ve svých padesáti už vidím, že ten svět rozhodně celý vlastnoručně prozkoumat nestihnu."

Nevadí ji nejrůznější podoby fanouškovské tvorby. Mezi ty, kterých si je vědomá, že v souvislosti s jejím dílem vznikají, patří fanarty, animace, podcasty, fanouškovská wiki a také domýšlení gramatiky, výslovnosti a etymologie össenštiny. Nemá výhrady ani k slashové tvorbě: Vím, že k Myceliu fanfikce vznikají (...). Většinou je to homosexuální slash (což jistě souvisí s tím, že v Myceliu jsou dva výrazní mužští hrdinové, mezi kterými je dramatické napětí; jejich neustálé konflikty vlastně celý příběh táhnou a dojde mezi nimi k ledasčemu, ovšem tohle vyústění jsem nedopustila). Nijak mě to neuráží, s chutí si to přečtu"

Odkazy[]

Odkazy týkající se přímo Vilmy Kadlečkové[]

Odkazy týkající se ságy Legendy o argenitu[]

Zdroje[]

  1. Fotografie je přejata z rozhovoru Vilma Kadlečková: Mycelium jsem propagovala v kostýmu mimozemšťana na webu Literární alchymie.
    V rámci propagace vytvořila také trailer na Jantarové oči
  2. heslo Vilma Kadlečková na české Wikipedii
  3. https://magnesia-litera.cz/rocnik/2023/
  4. Důvody úspěchu své první vydané knihy Na pomezí Eternaalu, kterou psala jako studentka po večerech během revolučních událostí na podzim roku 1989 a vydala v roce 1990, popsala Vilma Kadlečková na stránkách webu Argenite takto: "doba byla příznivá: za totáče tu nikdo nemohl psát o psychotronických soubojích s argenitem, o hmyzích Hvězdovládcích a vůbec o nějakých hvězdných impériích, kde panují feudální poměry a kde nikdo nebuduje žádné zářné zítřky, protože jsou na to všichni příliš chamtiví. Žádný podobný český román zkrátka neexistoval. V kontextu toho, co tu bylo, působil Eternaal jako zjevení; a tak ho scifisté přijali a dali mi za něj vytouženého Mloka."
  5. Názory Vilmy Kadlečkové jsou citovány z tohoto příspěvku na soc. síti Tumblr.
Advertisement